Pasivní dům
Slovo pasivní dům se v posledních letech skloňuje stále častěji ve všech pádech. Myšlenka pasivního domu nejčastěji převedená do praxe v Rakousku a Švýcarsku, začíná vrtat v hlavách i českých stavebníků.
Princip pasivního domu
Vývoj energeticky úsporných objektů dospěl až k pasivním domům (tzv. nulové domy), jejichž měrná potřeba tepla na vytápění je menší než 15 kWh/m2 vytápěné plochy objektu za rok. Vytápění pasivního domu je zpravidla zajištěno pouze přihříváním čerstvého vzduchu, který do domu dodává mechanický větrací systém, pomocí vzduchu znečištěného, jenž odvádíme ven. Další část potřebného tepla na vytápění získáváme slunečním zářením, které přichází ve dne okny s vysokou propustností, a dále z provozu elektrických spotřebičů a od osob nebo zvířat, které v domě pobývají. Budova musí být vzduchotěsná: při rozdílu tlaku mezi vnitřkem a vnějškem 50 pascalů nesmí být větší intenzita výměny vzduchu než 0,6 Pa za hodinu.
